Ve dnech 5. až 11. září se šest chlapců prvního ročníků zúčastnilo seznamovacího pobytu v Harrachově. Vyjížděli jsme v osm hodin ráno a po pěti hodinách jízdy jsme dojeli do města Harrachova, které se nachází v Podkrkonoší a je vyhlášeným lyžařským střediskem. Též je známé továrnou na ruční výrobou skla.

Hned po příjezdu jsme se ubytovali a to na hotelu Tesla. Po ubytování byl výborný oběd, a tak jsme se hned po obědě vydali na důkladnou prohlídku města a okolí. S chlapci jsme si domluvili program na celý týden. Sami dávali návrhy, co by všechno a který den chtěli vidět.

Druhý den bylo nádherné počasí, které lákalo na dlouhý výšlap k  Mumlavským vodopádům, které jsou nejen krásné na pohled, ale také zajímavé tzv. dírami, což jsou v korytu řeky vymleté jámy, které jsou velmi nebezpečné silným proudem. I když se voda ve vodopádu byla hodně studená, krásné počasí všechny kluky motivovalo k rychlé koupeli ve vodopádu. Kluci přemlouvali ke koupeli i dospělé, ale to neměli šanci.

Ve čtvrtek jsme se s chlapci vydali na bobovou dráhu. Když chlapci překonali počáteční ostych, nemohli se jízdy nabažit. Tentokrát se nedali učitelé moc k účasti přemlouvat a všichni si jízdu užili. Kluci byli nadšení.

V pátek jsme se po více méně relaxační čtvrtku rozhodli pro výšlap na Sněžku. Počáteční elán se postupně se zhoršujícím se počasím u všech vytrácel. Silný vítr a vytrvalý studený déšť znepříjemňoval všem život a na zpáteční cestě už byli všichni tak zmrzlí, že se obávali následných zdravotních potíží. Horký čaj a výborné jídlo, kterého bylo po celou dobu pobytu opravdu dost, hodně rychle vrátilo všem dobrou náladu a energií, že jsme tento den nakonec zakončili příjemnou vycházkou do města. V dobré náladě jsme s chlapci probírali pravidla společenského chování, hlavně toho nespolečenského, následkem toho při cestě zpět už chlapci zdravili každého a hezky se při tom usmívali.

V kabině lanovky bylo příjemně, ale nahoře už byla nehorázná zima.

V sobotu jsme se zašli podívat do místní sklárny, která je nejdéle fungující sklárnou na světě. Vyrábí se zde ručně foukané sklo a my obdivovali sehranost party deseti sklářů, kteří měli každý pohyb nacvičený tak, aby druhým nepřekáželi a nezranili je. Uchvátila nás brusírny skla, kde z bývalých osmdesáti brusičů již pracují pouze čtyři.

Pohled na skláře byl nebývalý zážitek.

V neděli bylo opět krásné počasí a tak jsme lanovkou vyjeli na Čertovu horu. Kluci si hodnou chvíli pohráli v nafukovacím bludišti a pak jsme pokračovali příjemnou procházkou podél skokanských můstků až k horské dráze, kde se chlapci několikrát svezli. Po večeři jsme společně probírali vše, co jsme viděli a zažili a všichni se shodli, že se nechce nikomu vracet domů.

V pondělí po snídani jsme si sbalili věci, uklidili po sobě co nejlépe pokoje, nasedli do aut a s velkou lítostí se vydali zpět do Buškovic, kam jsme dorazili kolem druhé hodiny odpolední.

Celý týden seznamovacího pobytu se dá hodnotit jako zdařilý a splnil svůj účel. Poznali jsme chlapce, zjistili, jak se chovají v zátěžových situacích a oni na druhou stranu mohli poznat, co se dá čekat od nás dospělých. Pobyt v nádherném horském prostředí nám připomněl, jak je v Česku krásně a příjemný horský vzduch nám také prospěl. Za celou dobu pobytu jsme nemuseli řešit žádné problémy. Někteří chlapci si museli osvojit základní hygienické návyky, ale kolektiv jim v tomto ohledu vydatně pomáhal. Zocelili jsme své zdraví pobytem na čerstvém, i když v některých chvílích drsném, horském vzduchu, našlapali několik desítek kilometrů a pobyt si opravdu užili.